Před nedávnem proběhl v MF Dnes průzkum, který srovnával kvalitu prostředí 110 měst Česka. V onom průzkumu Nymburk skončil na 41. místě a Poděbrady na 54. místě. Nejde ani tak o pořadí, jako spíš o podstatu. Vždyť není to tak dávno, co byl Nymburk nevzhledné, zanedbané město, o kterém se říkalo, že když zavřou okresní úřady, tak tam není co dělat.
Poděbrady měly po roce 1989 bezesporu náskok, který však během uplynulých dvaceti let hodně promarnily.
Bylo by hloupé házet všechno jen na bedra našim zastupitelům, ale stačí jen otevřít oči. Podívejte se na naše náměstí, kde město nedokázalo zabránit expanzi asijské tržnice do kdysi nejhonosnější stavby v centru Poděbrad. Místo toho radní koupili bývalé Hlinkovy domy, které se pomalu stávají další ostudou náměstí. A to fasáda vypadá ještě báječně proti zdevastovaným útrobám budovy.
Běžte se projít po chodnících ve městě a zjistíte, že jde o překážkovou dráhu. Obrubníky vesele zarůstají trávou, z kolonády je navzdory schválenému řádu centrálního parku cyklistická dráha. Jak by ne, když městští strážníci se vyskytují na ulicích stejně často, jako polární záře nad rovníkem.
Slibně rozšířená kulturní nabídka je v poslední době nahrazována pouťovými atrakcemi, které dobře doplňují nevzhledné stánky trhovců v centru lázní. Stavíme nejnesmyslnější cyklostezku jen proto, že se dal rychle oprášit starý projekt, na který zrovna byly dotační peníze. Město vyplácá miliony na projektovou dokumentaci sportovního centra Ostende, které je pomýlenou chimérou. Vždyť i kdyby se nějakým zázrakem peníze na stavbu sehnaly, tak provoz by město každý rok zatížil miliony korun. Ty už nyní scházejí třeba právě na chodníky, údržbu osvětlení
i zanedbané zeleně jen pár metrů od centra. A květinové hodiny, které se staly neodmyslitelným symbolem města? Místo tradice si město nechalo nadiktovat podivnou modernu. Jenže turisty zajímá právě tradice a nikoliv nic neříkající kamínkové experimenty.

Možná to všechno bude tím, že ti, kteří o tom rozhodují, jako děti nehráli v Poděbradech kuličky. Přišli odněkud, bez osobního vztahu, jako lidé bez paměti. Měli ostré lokty a podle toho také konají.
A ještě v jedné věci kulháme ve srovnání s Nymburkem. Starosta Kutík fandí sportu. Nikoliv tak, že si jde sednout na půl zápasu do hlediště, protože se to má. Je dobrovolný trenér basketbalu.
A v tom je možná zakopaný pes. Pokud jakýkoliv politik nepřijde do své funkce vybaven zkušenostmi
z dobrovolné práce, pokud nemá koníček, který ho emočně naplňuje, stává se jeho jediným zájmem moc a politika. Když si komunální politik nenamočí prsty v dobrovolné práci, nemůže rozumět těm, kteří ji obětavě vykonávají. Vždycky to bude jen rovina úředník a občan.
Když politik místo naučených gest a frází dokáže projevit i své soukromé emoce, ve městě se to hned pozná. To není slabost, ale přednost. I v tom Poděbrady zaostávají.